Johann Sebastian Bach – Air, Erbarme Dich. Ástor Piazzolla – Oblivion, Libertango. Ennio Morricone – Gabriel's Oboe, Romanza Quartiere. Miroslav Žbirka – Balada o pol'ných vtákoch. Marián Varga / Joseph Haydn – Concerto in D. Led Zeppelin – Kashmir. Zdenek Merta – Bluesy, Martin Hybler – Kickdown, BestBeatVivaldi (podle Vivaldiho Hobojového koncertu F dur RV 455).
Vilém Veverka – hoboj, Ultimate W Band. Pavel Šporcl – housle (j.h.), Martin Hybler, Zdenek Merta – klavír (j.h.)
Jméno Viléma Veverky je dobře známo všem, kdo propadli okouzlujícímu tónu hoboje. Jeho cesta k mistrovské virtuositě vedla přes vavříny z mezinárodních soutěží, zkušenost z Berlínské filharmonie, působení v komorních souborech (Ensemble Berlin Prag, PhilHarmonia Octet) a nastudování širokého repertoáru od baroka po bezpočet soudobých děl, která v nejednom případě premiéroval. Jeho repertoárový záběr je ovšem mnohem širší a Vilém má ambici hoboj představit i ve zcela jiném kontextu, než jsme zvyklí. Po několika „klasických“ vrcholech (Telemann, Britten, Vivaldi, Zelenka, Bach atd.) si plní další svůj sen právě tímto albem. Zdá se, že potřeba překračování hranic je zakódována někde hluboko v jeho DNA. Najdete zde vedle sebe Bacha, „klasiku“ druhé poloviny 20. století (Morricone, Piazzolla, Žbirka ad.) i skladby, které pro tuto nahrávku napsal Martin Hybler. Vše je mistrně zaranžováno a dotaženo v detailech. Slovy samotného sólisty je to „svědectví o potřebě interpreta neustále hledat novou cestu; zprávu o novém začátku, o příštím z řady spatřených horizontů.“ / Next horizon – cesta za hranice obvyklého
