ASPM je Amatérské sdružení profesionálních muzikantů, jde o kvintet, jehož duší je skladatel a textař Jan Spálený, který je zároveň zpěvákem a hraje na kornet a piano, dalšími členy jsou Michal Gera – trubka, křídlovka, Radek Krampl – vibrafon, marimba, Filip Spáleny – kontrabasová tuba, basová kytara, kytara a Filip Jeníček – bicí nástroje, tabla. Na albu se objevují také hosté Radek Pobořil – akordeon a František Havlíček - tenorsaxofon a shaker.
Páteř alba tvoří skladby, které představují vrchol koncertů ASPM, a které se v průběhu let proměňovaly a zrály - Asi v tom bude nějakej háček (Spáleny), Mezi břehy (Spáleny), 100 000 modrych sluncí (Spáleny / Krůta) a Mé múze (Spáleny / Velíšek). Vedle nich stojí mj. nádherny standard Black & Blue (překvapivě přeloženy jako Černá a rudá) a písně vzniklé z přátelství mezi již nežijícím Pavlem Vrbou a Janem Spálenym - Blues pro barmanku „U Brázdů" a Nechci tě!. Podruhé se na albu ASPM objevují texty havlíčkobrodského básníka, mecenáše a organizátora kulturního života Ladislava Vondráka (Nemůžu popadnout tvůj dech, spoluautorství českého textu Černá a rudá). Textem ke Kloboučníkovi přispěla Květa Jarolímková. Uzenej večer je hospodsko – trampsky valčík s něžnym textem Petra Kalandry. Aktuální písní je quasi rusky romans Jiřího Bulise na text Sergeje Jesenina v překladu Jana Zábrany Radost má vždycky jen hulvát. Valčík Vždycky, když se stmívá, ke kterému se Jan Spáleny opakovaně vrací, je dílem Josefa Streichla.
Skladby
1. Asi v tom bude nějakej háček
2. Černá a rudá (Black & Blue)
3. Mezi břehy
4. Blues pro barmanku „U Brázdů“
5. Nemůžu popadnout tvůj dech
6. 100 000 modrých sluncí
7. Uzenej večer
8. Kloboučník
9. Radost má vždycky jen hulvát
10. Mé múze
11. Nechci tě!
12. Vždycky, když se stmívá